Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

Na grafice vidíme výtrysk hmoty z roztrhané hvězdy směrem doprava a také korónu tvořenou plasmatem
Autor: NASA-JPL/Caltech

Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která se dokáže poměrně rychle objevit a zase zmizet. Za tímto jevem stojí například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota je zčásti vypuzena a vytvoří se zmiňovaná koróna. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.

Na úvodním obrázku můžeme vidět hmotu v okolí černé díry. Na vizualizaci je rovněž patrný výtrysk materiálu směrem doprava, který tvoří zbytky hvězdy, jež se přiblížila příliš blízko černé díře a byla roztrhána slapovými silami. Nad černou dírou vidíme korónu tvořenou horkým plasmatem (atomy zbavené svých elektronů).

Pokud astronomové tvrdí, že měli možnost pozorovat tento jev z poměrně velké blízkosti, tak prosím vezměte v potaz, že jimi uvedených 254 milionů světelných roků je u těchto úkazů ve vesmírném měřítku opravdu blízký jev. Podívat se poměrně zblízka na to, jak si černá díra dává ke svačině hvězdu, je vždy vědecky velmi cenné.

Co se v tomto případě stalo? Během pozorování objektu označeného AT2021ehb, což je jinak klidná galaxie hostící ve svém nitru černou díru, pozorovali vědci náhlý nárůst množství vyzařovaného vysokoenergetického rentgenového záření. To je informovalo o tom, že zdejší černá díra pohltila hvězdu a nad ní se vytvořila zmíněná koróna. Observatoř NuSTAR pak poskytla velmi detailní pohled na průběh tvorby této koróny. Srážku takové černé díry o hmotnosti 10 milionů Sluncí s hvězdou vědci přirovnávají k srážce bowlingové koule s lodí velikosti Titaniku. Z hvězdy se stal oblak hmoty a část byla vystřelena ven v podobě výtrysku, jak je vidět i na animaci. Atomy byly poté vyvrženy do okolí horizontu události a vytvořily jev zvaný koróna černé díry.

Jev jako první spatřila pozemská přehlídka oblohy zaměřená na změny na obloze − Zwicky Transient Facility na Mount Palomaru (stejná přehlídka, jaká objevila mimo jiné kometu C/2022 E3 (ZTF), která teď na přelomu ledna a února prolétne relativně blízko Zemi a možná bude vidět i pouhým okem). Poté se na ni zaměřila Neil Gehrels Swift Observatory a přístroj Neutron star Interior Composition Explorer (NICER) na ISS, který pozoruje vlnové délky rentgenového záření s větší vlnovou délkou než Swift. Poté převzal žezlo také NuSTAR a z výsledků pozorování vznikla i odkazovaná vědecká práce.

Podle vědců je vidět, že za tvorbou koróny stojí silné magnetické pole a díky podobně blízkým pozorováním bude možné v budoucnu lépe porozumět tomu, jak se podobné útvary tvoří a kde se tak silné magnetické pole bere.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] The Astrophysical Journal
[3] ČT, redakce vědy

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Koróna černé díry, Černá díra


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »